Moravskoslezský Underground-Punkový Revír

Rozhovor s antifašistou z Ostravy

1.10.2009
Přinášíme vám rozhovor s antifašistou, který dlouhodobě sleduje neonacistickou scénu na Moravě a ve Slezsku. Rozhovor se zaobírá mimo jiné rasistickým útokem ve Vítkově, při kterém byla zmrzačena dvouletá holčička. V rozhovoru se například dozvíte, že čtyři mladí neonacisté obvinění ze žhářského útoku ve Vítkově, nejsou na neonacistické scéně žádnými nováčky. Zkrácenou verzi rozhovoru vydala pod názvem „Obvinění z útoku ve Vítkově nejsou neonacistickými nováčky“ ostravská MF Dnes a elektronickou verzi najdete na idnes.

Jak dlouho už monitorujete neonacistickou scénu v kraji?
Neonacistické skupiny monitorují radikální antifašisté od jejich aktivizace. Tzn. od začátku 90. let. V našem kraji monitoring dělaly různé skupiny, výsledky jejich aktivity byly řekněme různorodé. Od založení místní pobočky Antifašistické akce v Ostravě probíhá pečlivý monitoring. Naše práce navazuje částečně na předchozí aktivity, ovšem snažíme se informace zasadit více do celorepublikového kontextu a díky provázanosti skupin Antifašistické akce (AFA), která sahá až za hranice ČR, probíhá efektivní výměna dat a informací.


Kolik lidí se podle vás k nacionalistům v současné době v Moravskoslezském kraji hlásí?
Záleží na tom, co si představíte pod škatulkou nacionalista. Neonacisté se rádi označují "jen" za nacionalisty, kvůli přijatelnosti a také kvůli strachu z perzekucí ze strany státu. Mezi sebou se nejčastěji označuji jako NS (čti "en es" - zkratka znamena nacionalni socialista - nacista, jakkoli je z politoligického pohledu jejich ideové zázemí třeba jinde). V Moravskoslezském kraji funguje několik takových organizací. Z těch neregistrovaných např. Národní odpor nebo Autonomní nacionalisté a lokální nacionalistické spolky, z těch registrovaných se jedná o Dělnickou stranu a Dělnickou mládež. Nějaké vyhraněné dělení je ale naprosto nesmyslné. Personálně se tyto organizace překrývají. K tomu musíte přičíst neonacistické kapely a s tím související subkulturu. Vůdčích a opravdu organizovaných aktivistů, kteří organizují demonstrace, koncerty a spolupracují s celorepublikovým hnutím je jen několik. Kolik lidí se ale opravdu hlásí k "nacionalistům" vám řekne možná tak policie. Chtít po někom takové číslo je nesmysl, protože žádné takové neexistuje - počet jejich přiznivců se mění v souvislosti s počtem poslechnutých nazi CD, zakoupených nazi hadrů Thor Steinar, vypitých Ostravarů.

Kolik z nich se podle vás účastní pravidelných akcí v celé zemi, například pochodů?
Číslo i personální obsazení kulminuje dle povahy akce. V Přerově bylo asi 40 aktivistů především kolem rasistické části hooligans FC Baník Ostrava, na květnové akci Dělnické strany v Brně bylo asi 20 lidí kolem Autonomních nacionalistů, Národního odporu a Dělnické mládeže. Národní odpor ve Slezsku měl v rámci struktur Národního odporu vždy poměrně specifické postavení. Jeho aktivisté nepatřili do užšího spolku neonacistů okolo koncertů a mejdanů pořádaných českými pobočkami a jejich politika, aktivity nebo i grafické ztvárnění propagačních materiálů se lišily od ostatních poboček, za což byli nejednou kritizováni. Na Ostravu však nemůžeme pohlížet odděleně, ale zohlednit i neonacistické struktury v Opavě, Olomouci a na Jesenicku.

Někteří ze členů "starého" Národního odporu Slezsko, jejichž tahouni pocházeli převážně z Orlové, vlevo tehdejší známý aktivista Marek Puffler. V pravo neonacista v tričku s ukradeným a předělaným logem Antifašistické akce. Neonacisté, v rámci změny vizáže, kradou a předelávají loga svých odpůrců.

Jak je na tom podle vašeho názoru nyní neonacistická scéna v kraji? Přibývají členové, nebo jejich počty stagnují, případně - jak ovlivnil hnutí útok ve Vítkově?
Jak ovlivnil útok ve Vítkově lokální scénu si nyní neodvážíme popisovat. Je příliš brzy na nějaké jednoznačné závěry. Ideové zázemí útoku bude na místě hledat ve vzájemně názorově prorostlém a personálně se prolínajícím konglomerátu Národního korporativismu, Národního odporu, tzv. Autonomních nacionalistů a Dělnické strany s přihlédnutím k místním specifikům neonacistické scény ve Slezsku.

Zaujalo mě, jak pečlivě máte zdokumentovány osoby, které se účastní pochodů a dalších nacionalistických akcí - jde například o fotografie čtyř mladíků obviněných za útok ve Vítkově, které jste zveřejnili na antifa.cz. Myslíte si, že podobně mapují nacionalisté i vaše akce? Že o vás také dost vědí?
Myslím si, že nikoliv. Vy jste se s námi sám snažil setkat, tak asi tůšíte proč. Více bych se k tomu nechtěl vyjadřovat.

Co byste řekl o čtyřech obnviněných v kauze Vítkov?
Jedná se o Jaromíra Lukeše, Davida Vaculíka, Ivo Müllera a Václava Cojocaru. Jaromíra Lukeše známe již několik let jako aktivního neonacistu, dříve spojeného s již zaniklou organizací Národní korporativismus, registrovaného spolku, který se pohyboval na pomezí neonacismu a neofašismu. Kromě Lukeše pro nás byly zpočátku aktivity tří dalších velkou neznámou, v čemž nás utvrzovaly i informace v médiích, které líčily Lukeše jako neonacistického fanatika ochotného udělat cokoli. Zbývající tři zadržení byli charakterizováni nejčastěji jako slušní hoši, co zdraví a pomohou s nákupem do schodů. Velkým překvapením pro nás pak bylo zjištění, že zbývající tři obvinění se na neonacistických akcích objevovali v minulosti ještě častěji než Lukeš, a to takřka vždy ve společnosti Tomáše Vassiova, opavského neonacisty, který v roce 2001, jako ještě ani ne osmnáctiletý spolu s dalšími ztloukl náhodně potkaného Roma. Ležící oběti pak stříleli do obličeje z plynové pistole a Vassiov jej několikrát bodl nožem do plic. Jako mladistvý si Vassiov ve vězení odseděl něco přes tři roky a po propuštění se opět začlenil do neonacistických struktur. Ivo Müller a David Vaculík se objevili již z kraje roku 2006 jako pořadatelé demonstrace Národního odporu (NO) v Bruntále. Vaculík dokonce mluvil jako zástupce NO do médií. Ve stejném roce se oba ukázali s mávajícími prapory v barvách hitlerovské trikolory s nápisem Národní odpor na demonstraci v Praze. Ve stejný čas se po jejich boku na demonstracích objevuje i Václav Cojocaru, Müllerův a Vaculíkův spolužák z Horního Benešova. Minimálně v Müllerově a Vaculíkově případě se nejedná o nějaké bezejmenné pěšáky bez vazeb, ale o aktivisty Národního odporu. Že čtyři obvinění nejsou bezvýznamnými navedenými loutkami, ale že naopak patří k aktivním propagátorům neonacismu a rasismu, dobře dosvědčuje naše fotogalerie z neonacistických akcích z posledních let, které lze shlédnout na webu [code]http://www.antifa.cz[/code].

11.7.2008 Trenčín. Vaculík [1], Müller [2], Vassiov [3], Cojocaru [4]

Byli to podle vás aktivní nacionalisté?
Podle nás to jsou významní regionální neonacisté a minimálně Lukeš byl zapojený do celorepublikových struktur.

Je podle vás možné, že se podíleli také na útoku před rokem v Rýmařově, kde došlo k napadení účastníků hardcore koncertu?
Na akci byli minimálně Vaculík s Vassiovem, kteří útočili na účastníky bejsbolovými pálkami.

Sledujete také, zda jsou tito čtyři, ale nejenom oni, napojeni na Dělnickou stranu, nebo to není to, co vás zajímá?
Samozřejmě to díky aktivitě Dělnické strany sledujeme. Například Jaromír Lukeš se velmi dobře zná s některými předními členy Dělnické strany v Ostravě. Jde např. o Ivetu Machovou, zaměstnankyni ostravské VŠB nebo Beneditka Váchu. Ti s Lukešem působili v již zaniklé organizaci s názvem Národní korporativisté a potkávali se na regionálních akcích této skupiny. Vaculík podle médií Dělnickou stranu sponzoroval a všichni čtyři se akcí Dělnické strany úcastnili.

Mítink Dělnické strany v Ostravě 16. května 2009, vlajku DS drží Iveta Machová.

Proč podle vás policie dosud nedopadla pachatele dřívějších žhářských útoků na Romy, ale i dalších incidentů?
Nejlepší odpověď vám na tuto otázku dají samotné oběti těchto útoků. Objasnění žhářského útoku z Vítkova a tlak na jeho vyšeštření je výsledek politického a mediálního tlaku. V Moravskoslezském kraji se oběťmi stávají často Romové. Vlna útoků zápalnými lahvemi se poprvé odehrála v devadesátých letech minulého století (většina jich skončila pouze ohořelou fasádou, při jednom byla ale popálena starší žena). Druhá vlna se odehrála v letech 2008 až 2009 v Moravském Berouně, Bruntále a ve Vrbně pod Pradědem. Útoky byly vedené jako obyčejná majetková kriminalita a jak se policie chová k Romům se jich můžete zeptat sám.

Jaká je podle vás budoucnost nacionalistů v kraji a v zemi? Očekáváte nárůst jejich základny?
Počty neonacistů dle našich poznatků nestoupají, spíš se to už po léta pohybuje po jakési sinusoidě, teď se zrovna nacházíme v bodě, kdy dlouhodobě kulminující aktivita začína opadat, silně klesá počet lidí na demonstracích a u řady předních aktivistů se objevuje deziluze z malé intelektuální kvality a ochoty k vytrvalé práci mezi "řadovou základnou".

Ještě k té dokumentaci účastníků nacionalistických pochodů - kolik nacionalistů nyní dokážete takto identifikovat, můžete říci, zda máte své informátory i mezi nacionalisty?
Díky celorepublikové působnosti a charakteru naší organizace dokážeme úspěšně identifikovat skutečně velké množství osob. Celkové číslo by ale bylo naprosto nevypovídající, protože by zahrnovalo jak významné aktivisty tak jedince, kteří se mezi neonacisty párkrát objevili a měli to "štěstí" že si toho někdo povšiml. Co se týče informátorů v neonacistických strukturách, tak řeknu jen, že když bude někdo pečlivě analyzovat dlouhodobé výstupy na antifa.cz, musí dojít k závěru, že někdy jsou naše informace až neuvěřitelně detailní, jinde jsou detailní méně a z některých míst prakticky chybí. Na druhou stranu není možné informace přímo z prostředí neonacistů nějak vyzdvihovat nad ostatní, byl byste asi překvapen, kolik fotografií na webu antifa.cz pochází z veřejných zdrojů.

Měli jste nějaké informace o pachatelích útoku ve Vítkově ještě předtím, než policie obvinila čtyři nacionalisty?
Konrétní informace nebyly. Neměli jsme jistotu, že útok pochází z neonacistického prostředí, ale pokud bychom přijali myšlenku že z něj pocházejí, tak jsme byli schopni zúžit výběr na přibližně třicet osob a mezi nimi by byli i ti čtyři, co jsou dnes ve vazbě. Vaculíka a Cojocaru jsme ale do doby, než byli zatčeni, ani neznali jménem. Na druhou stranu již krátce po útoku jsme na základě prosby novinářů zpracovali materiál o místní neonacistické scéně a jeho součástí byla i skupinová fotografie patnácti neonacistů, na které byli všichni později zadržení.

Společná fotografie neonacistů z Opavska a Bruntálska: Cojocaru [1], Müller [2], Vaculík [3], Lukeš [4], Vassiov [5].

Ačkoli se tvrdí, že tady ne severní Moravě je poměrně tvrdé a početné jádro nacionalistů, velké akce se většinou v poslední době konaly v jiných částech země, například v Janově - čím si to vysvětlujete?
Neonacisté v posledních letech změnili nejen oblečení a celkový styl, ale i taktiku. Paradoxně toto vše převzali od anarchistů a antifašistů. Pro neonacisty není důležitý obsah, ale obal a tak se navlekli podle anarchistů do černého, ukradli a předělali antifašistickou grafiku, hesla, okoukali od nás taktiku a s tím vším si začali říkat "jediná opravdová opozice". Snaží se oslovit českou majoritu díky populistickým heslům a akcím proti tzv. „cikánskému teroru“. Samozřejmě, že spousta lidí na jejich recepty s rychlými řešeními slyší. Aktivisté z Ostravska se tak samozřejmě objevují na akcích celorepublikového významu, jako byl pokus o pogrom loni v Janově nebo ten dubnový v Přerově. To jsou akce, které mobilizují ty nejaktivnější z hnutí, jelikož to jsou aktuální témata a v případě Přerova bylo jasné, že se budou opakovat násilnosti. To přitáhlo velké množství těch, kteří na jiné pochody nejezdí, zejména z řad fotbalových chuligánů. Podle našich odhadů byly v Přerově na akci tzv. Autonomních nacionalistů asi čtyři desítky neonacistů z Ostravy. Mimo to jezdí také na tradiční prvomájové pochody Národního odporu, které se teď nahlašují pod hlavičkou Dělnické strany. Počet kulminuje podle lokace akce, buď jde o Prahu nebo Brno. Na regionální bázi se neonacisté také aktivizovali. Šlo především o akce regionálního charakteru s účastí především místních neonacistů. Vždyť jen v roce 2009 zorganizovali prozatím dvě neohlášené spontánní akce aktivisté kolem Národního odporu. 3. května se jednalo o pokus o napadení demonstrace Romů na Masarykově n., kde probíhala manifestace proti žhářskému útoku ve Vítkově. 11. června zase spontánní demonstrace za zadržené kamarády v centru Ostravy. To nepočítám mítinky a schůze Dělnické strany a tradiční akce místní ultrapravice na 28. října. Proč se na Ostravsku nekonají větší akce celorepublikového charakteru nevíme přesně. Co víme zcela jistě je to, že organizátoři Janova chtěli další podobnou akci pořádat právě na Ostravsku a plánovali ji na únor tohoto roku. Víme o tom, že probíhala komunikace s místními neonacisty, ale z celého plánu nakonec sešlo. Přesný důvod neznáme, na základě informací, které máme můžeme spekulovat, že to bylo z důvodu malé ochoty a lenosti místních aktivistů spolu se zadržením většího počtu Havířovských a Ostravských neonacistů, kteří koncem roku 2008 v Havířově způsobili těžká zranění mladému Romovi.

Pokus o napadení demonstrace Romů na Masarykově n. v květnu 2009, v popředí aktivisté Národního odporu, např. Tomáš Havlík.

Spontánní demonstrace neonacistů za zadržené kamarády v centru Ostravy v červnu 2009.