Moravskoslezský Underground-Punkový Revír

Láska Nonstopy Nikotin

Tentokát mě nenapadlo vůbec nic vtipného, co bych napsal do anotace. Tak sem dávám alespoň píseň k tanci a poslechu při čtení níže uvedeného. Enjoy.undefined[/youtube]

Vlnobití

VLNOBYTÍ = BÝT VLNAMI

Kráčíš
mořem tlení
a láska z plotu požírá
mrtvé ptačí srdce.
Tak oddaně.
Sluneční hyeroglyfy
něžně spoutaly tlukoty času.
Za nimi kulháš ty,
dějově trochu opožděn.

Stále si netroufáš
ukřižovat múzu,
sám sobě přesýpacími
hodinami.
Skleněné ruce porodníků
hladí tvé tváře,
když jdeš tak jako dnes.
Kolem se sypou odpadlé
děti stromů
a pomalu se zdá,
že danost umírá.
A stromy.
A lidi.
Z oceli auta plná bytí.
A listy.
A hnití.
Stříbrní trilobiti.
A domy.
A lidi.
A lidské
vlnobití.

Raněné ráno

V noci nad hlavou
neurolové nebe.
Přes den proplouvat
oceánem bezbarvých lží.
Mezitím vdechovat kouř
ze spálených knih
a myslet si, že tak
to bude už napořád.

Tvůj vyčerpaný
anděl strážný už dávno
nechodí do práce
-rezignoval na své
teplé místečko ve
slonovinové těžní věži
a teď už jen tak třepetá
křídly v koutě.
Nezbývá, než uctít
plastová božstva další
rozpálenou duší.
Pak se snad vše vyjasní.

Siluety surové reality

Jde sametovou ulicí
a nemyslí na krev pod
svými chodidly.
A je to trocha rozlitého
tajemství,
když reklamní vůz
po ránu zvoní umíráček.

Nade mnou mrtvé
pastýřky hvězd
s těly, jež voní
probděnou nocí.
Dívají se stovkami
kočičích očí
do zavřených výkladů
převoznictví.
A do ticha
problikává
srdeční metronom.

Muž, jenž včera rozsypával
parte po schodech chrámu
je mrtev.
Nikdo z jeho synů
nesebral ze země
jeho smutek.
Rozdělej závěsy.
Stojí za nimi batalion
krvavých sluncí.

Krematorium krásy

Nevinným očím
nastavit optické kabely
a propojit
silikonové skřítky
s krásou betonu
uvést to do oblíbených
a napsat:
láska nonstopy nikotin
hořící noci stoických vášní.

Proplouvám růžovým kataklyzmatem
tvého ráje.
Řeklas, že mi k narozeninám
věnuješ parte.
Nebylo by to poprvé.
Nepotkali jsme se ve středu,
nepotkali jsme se ve svých snech,
nepotkali jsme se v zahradách,
nepotkali jsme se v oku boží kamery,
co tak často roní slzy,
nepotkali jsme se včera
ani dnes
a já jen doufám,
že zítřek bude mít dostatek inkoustu.

Na svých rukou přináším změnu,
je prokřehlá a má pár
zlomených žeber.
Kopali do ní králové
i otroci
a kat Čas si také nezapomněl
plivnout.
Klesni.
Zhroucení do tmy
je vysvětlením.

Existence

Stínovrah otáčí kolem zákona
Staleté ruce spravedlnosti
svírají žebrácké misky

Stínovrah jde domů tiše
jako sen
Hříchy křupou pod
bosýma nohama
Střepy dospělosti
a tak trochu i kacířská
modlitba

Stínovrah nemění směr
oddán zlodějům času
má vždy pohotový
hnijící úsměv
A slunečním dětem rozdává
na potkání otrávené
kamélie
Když ho potkáš na schodech chrámu
Stínovrah stírá národní
stigma

Rozplývá se do křiku motýlů
a rána vystřídá jinočas

Jinočas jako léto
belhající se po ránu
k okénku
pro prášky
Vztek a obvazy
Afrodíté v důchodu

Rozerván světluškami
Má duše míří k pevnině
Stínovrah kapitán
rezignuje
na krásu dechu
v záchranných kruzích
Stínovrah k tobě přijde
na večeři
kterou už nikdy
nestihneš připravit

Pomalu se připozdívá
i v Edenu
Poslední anděl
udržuje oheň
a típe vajgly
o zem
Stínovrah přichází
aby dal
poslední pomazání
Bohu
Rána jsou černá
jako rakovina
a i hrobaři už dali
výpověď
Nemá kdo žehlit
košile do rakví
Nemá kdo hodit
růžemi
Nemá kdo omývat
starou kůži

Stínovrah
se chápe lopaty
Naposledy.

Nesnění

Jsme
generace zvracející evangelia
a v noci tleskáme
monopolům na smích.
Srostlým obrům
z umělé hmoty
a přece tak svatým.
Jsme jaloví hráči
na božské ruletě,
šílení vrhači kamení osudu,
fanatičtí spáči
se srdcem z kouzelných pilulek.
Bydlíme na smetištích za zrcadlem,
v hluchým zákoutích mozkového parku,
ve změti kabelů
strojovny civilizačního pekla.
A usínáme v prenatálních pozicích
nabiti v hlavni.
Střílíme sny pro
reklamní agenty
na počkání
vykucháme
a dodáme na
kamenné domácí oltáře.
O čem sní revolver?
O sebevraždě.
Možná.

Svět má roztažené nohy
jako čtvrťáková kurva
a hltá infuze ropné plazmy.
Matka Země a její sbírka
jaderných falů.
Okřídlených státních andělů,
poslů lásky vůdců k lidu.
Je nám tak dobře,
že kažé ráno krmíme z vděčnosti
Behemonta.
Peníze, mozky a pot.
To mu stačí ke štěstí.
Děti a starci.
Ještě a už
neviditelní.
Ve svatých okovech
schovaní v blázincích
my ostatní.
A kacířsky doufáme v zázrak.
Je slyšet
tiché
našlapování
démonů
napříč
našimi
hlavami.
To život upaluje
vlastní stín na hranici.

Obrysy chrámu

Zapálit jinosvěty
roztrhat obzor
propršet peklorájem
být bděním v rozednění
tak definitivním.
Jaguáří dech v betonové džungli,
co skáče po střechách vypálených
domů
a propadá se
námi.

Embrya vtetovaná v nevinné
kůži,
malí bílí zabijáci neuronů
a
melancholičtí hrdinové
na odvykačce od spánku.

Prosnít se světy
rozvířit pavučiny
zformátovat si duši
být snem havrana
tady a teď a navždy.
Smrt není.
Osvobození.

Prázdniny u Styxu

Dostat děj na jeviště.
Tma, lebka
a trny.
Sen každého diváka.
Dojít na okraj věcí.
A zaniknout.

Sněží na hračky
a jejich otroky.
Sněží na prince
v plastových koupacích
pláštích.
Na kraj se snáší
dokonalá slepota.
Z dlažebních kostek
prýští krev
městem obchází
démoni milosrdenství.

A pomalu se stmívá
v parodii na Babylon.
I hvězdy klepou popel
na andělské ubrusy.
A.
Odchází.

Intoxikace zrcadly

Stíráš krev ze skla hliněnými prsty
když posloucháš
oněmělý křik černých růží
a za zdí zanikají symfonie
až příliš často.

Jde s prázdnou korunou
prodává sny po domech
turista zásvětí
anebo advokát.
Umodlen k zoufalství
probodnut kříži
času
rozdává
pozvánky na schůzku
s bouří.

Všechno je jen řeka

Všechno stéká.

Setkání chrličů slov.
Setkání na operačním stole.
Setkání v době moderního pravěku.
Tak pravděpodobné.

Oceáne,
tvé šílenství je věčné.
Věčně prorostlé doupaty
lidských zvířat
a jejich miláčků.
Hydry a minotauři
industriálního pokoje
na poličce s hračkami
vedle zrezivělých vojáčků.
Armády samovznícení.
Echolálie,
tvá něžnost spaluje vězně.
Blažená spoutanost novorozených bohů
a jejich šéfů
se zlatou krví.
Orákulum humanity.
Vesmír se stěnami plyšového slizu
a
jeho dvanáct apoštolů.

Mít názor

Žena
hrozí světu
Nahoře bez?
Pohoršovat se je zpozdilé
Zločinci
stopují vraha
Co dělí plazy a piráty?
kobylí mléko, whisky a...
Hitler bez hlavy
o berlích se vrátil do Lán
Udělejte kariéru v Rakousku!
ZÁKLADY ZVLÁDNETE ZA DEN
mít názor
Na pláži ano, v parku s problémy