Moravskoslezský Underground-Punkový Revír

Harry chichot de la Manča

vtipný romantický příběh s erotickými prvky..nepopisuje žádnou konkrétní osobu ani událost, jen ty, v nichž se můžete vidět vy osobně, pokud to tak budete chtít. So have nice funny, darlings!

Harry byl normální 20-ti letý tmavovlasý kluk. Teda zase až tak moc normální vlastně nebyl. Od mala měl totiž na prdeli jizvu ve tvaru hromu. Navíc byl neobyčejně krásný. „ Kunďák jako prase“ říkaly mu holky z jejich vesnice, zatímco „ Vidlák jako prase“ mu přezdívaly holky z města. Vypadal jako něco mezi dlouhovlasým Samurajem, Vikingem a Indiánem. Jeho otec byl Merlinův alchymista a jeho matka Anča z vesnice Manča nad Jizerou. Každopádně kromě toho, že byl tak fantasticky vzhledný, byl také neobyčejně chytrý, vtipný a skromný. „ Tak už si konečně najdi nějaké to děvče. Vždyť víš, že by se kvůli tobě rozvedla i nejedna vdaná paní.“ Radil mu neustále otec. Jenže Harry zatím ještě nikdy žádné nedal, protože prostě čekal na tu Pravou a tou žádná holka z vesnice nebyla. Dokonce ani žádná z města a okolí a ještě širšího okolí. Představuju si ji jako křehkou vílu, princeznu, něžné poupátko, přemítal potají, když se otec nekoukal. Byl totiž romantik a umělec, rád skládal básně i písně pro svou loutnu. Jenže jeho otec byl praktický realista a neviděl to rád. Neustále něco kutil ve své kovářské dílně, ale Harryho k tomu nikdy nepustil. „ Ty by ses zase zasnil, a pak by sis urazil kladivem palec.“ Smál se mu, ale pak mu vždycky důvěrně položil ruku na rameno. „ Harry, chci, aby sis našel takovou ženu, která by jednoho dne mohla převzít mé řemeslo alchymistické. Jsou za to docela veliké prachy, víš?“ Nikdy! Vzdoroval mu v duchu Harry. Nechci chodit s nějakou dvoumetrovou gorilou jako je Xena nebo její 2x tak širokou sestrou Marfušou, co podojí 1500 krav za den a během jedné hodiny naseká maso na řízky z 20-ti vlastnoručně poražených býků. Já jsem totiž vegetarián!
Na své 21 narozeniny se Harry probudil jako obvykle ve svém dřevem obloženém pokoji japonského stylu. V nohách své jednoduché a prosté postele spatřil několik zabalených dárků. V jednom byl kompas, ve druhém nové otěže na Draka a ve třetím tradiční česká bábovka. Co to má znamenat? Chtěl se zeptat, ale to už do pokoje vtrhla jeho matka. „ Tak šup, šup, doufám, že už máš sbaleno.“ Spěchala roztáhnout těžké sametové záclony. „ Jak sbaleno?“ zeptal se zmateně Harry. Vtom do pokoje vešel i jeho otec a mávl svou alchymistickou hůlkou. Z Harryho nízké podlouhlé skříně náhle vylétl prastarý kufr a do něj se samo od sebe začalo skládat oblečení, hygienické potřeby, Harryho plyšáček Ušáček a… „ Ještě 10 párů ponožek a devatery trenýrky“ tlesk otec rukama. „ Tak běž si osedlat pana Draka a mazej!“ Náhle to Harrymu došlo. V posledních měsících do něho jeho rodiče tak často kérovali ať si už konečně najde nějakou babu, až se jeho otec fakt nasral a zahřměl: „ Jestli si ji nenajdeš do své plnoletosti, to je 21 let, tak tě tady s maminkou vyhodíme na ulici do té doby, než nám nějakou vhodnou ženu nepřivedeš do domu.“ No, co se dá dělat, povzdychl si Harry, popadl kufr a bábovku a šel si osedlat svého pana Draka. „ Hodně štěstí, ty můj cukroušku.“ Dala mu matka poslední pusu na čelo a Harryho Drak vzlétnul.
Nevěděl, jak dlouho už je na cestách, jelikož si doma zapomněl kalendář. Podstatné ale bylo, že stále nepotkal dívku svého srdce. Až ji uvidím, zrychlí se mi tep, rozbuší se mi srdce a můj žaludek bude jako z olova, tak ji poznám, rozhodl se. Jednou k tomu dokonce málem došlo, když Harry v lese pod sebou zahlédl vlající černý vlas, asi nějaké sličné děvy, pomyslel si. Jeho srdce se rozbušilo. Slétl tedy níž, ale o chvíli později už jeho Drak zase stoupal nahoru. „ Jaj! To byla jenom divoká cválající klisna. Typuju si, že ta by se otci určitě nelíbila.“ Brblal si pod nosem zklamaně.
Jednoho dne dorazil do zapadlé hospody U TŘÍ KVĚTINEK na kraji lesa. Právě tam probíhala dost hustá kalba, oslava něčích narozenin spojená s koncertem Themy11. „ Drsná hudba, fakt se mi líbí.“ říkal si, ale neodvažoval se jít dovnitř a tak jenom postával přede dveřmi. Náhle ho přes okno zahlédla nějaká zrzavá holka a rozeběhla se k němu. „ Ježišmarija to je ale kunďáček!“ a začala mu osahávat jeho dlouhé do copu stažené vlasy. Za ní se hned vyhrnuly její kámošky, položily mu ruce kolem ramen a vtáhly ho dovnitř. „ Přece nebudeš stát venku jako pako. Já jsem Růženka.“ Představila se mu zrzečka. „ Nejradši ze všeho si užívám života, čili chlastám a líbám se s kunďáčkama.“ Zasmála se rozverně. Harry se jí zeptal: „ A věříš na pravou lásku?“ „ Taková hovadina neexistuje!“ naklonila se k němu a chtěla ho políbit. Harry však jen vyděšeně ucuknul a utíkal se ztratit do tančícího davu. Nechcu být žádný další porcelánový kunďáček v její přihlouplé sbírce, mračil se. Ještě, že po těch syncích, ty vole, nechce, aby se pro ni dali namalovat nazí. Otevřel dveře nějaké boční místnosti a zarazil se. Na pohovce se tam váleli dva nahatí kluci a mezi nimi jakási blondýnka a jeden ji a ona tomu druhému. Před nimi stálo plátno, na nějž celý výjev štětcem nanášela obnažená slečinka, která se na něj zazubila a pravila: „ Nechceš se k nám přidat? To je narozeninový dárek pro naši přítelkyni Růžičku.“ „ A-ani n-ne.“ Zakoktal se rozpaky rudý Harry a pozpátku vyvrávoral z pokoje a ještě přitom klopýtl a praštil se do futer. Pak udělal jedinou v tu chvíli logickou věc. Přistoupil k baru a… „Dejte mi flašku rumu.“ Poručil si. Hostinský, který zrovna leštil sklenici, se na něj zkoumavě zadíval. „ Vypadá to, kámo, že ti buď uletěly včely, a nebo jsi přišel o iluze, co?“ Potom zpod pultu vytáhl láhev Tequily. „ Na, dej si tohle, rum je na hovno, je to na mě, patří mi to tu.“ Harry vděčně popadl láhev a na ex vypil půllitru. „Do prdele.“ Ulevil si a zadíval se na obraz holky visící nad pultem. „ Kdo je to?“ Hostinský dále leštil sklenici „ To je naše princezna Kopretinka, líbí se ti že?“ Harry si nebyl jistý, byla hezká, to jo, ale jemu u toho nebušilo srdce. „ Vyprávěj mi o ní.“ Zaprosil. „ Je to celkem pohodová a vtipná borka, až na to, že nemá žádné kamarádky.“ „ Jakto?“ podivil se Harry. „ Protože má strach, že by jí přebraly jejího kluka, na kterém je tak závislá, že bez něho by si sama neuměla ani zasrat. Kdysi svoje kámošky měla, ale ve chvíli, kdy začala chodit s princem Síítem, je radši uvrhla do vězení, aby se mu náhodou nějaká z nich nemohla zalíbit. Nejvíce to schytala Evelína. Byla totiž do Sííta nechtěně tajně zamilovaná a potají se s ním scházela. Ve vší počestnosti ovšem, jako jeho kámoška. Ale Kopretinka na to přišla a poslala ji do vyhnanství mezi divoké draky.“ Harry se zděsil. „ Mezi divoké draky? Ale od nich se ještě nikdo nikdy nevrátil živý!“ „ Když půjdeš za mnou za bar, můžu ti na noťasu ukázat Evelinin profil na libimseti.cz.“ navrhl mu hostinský. Harrymu se zničehonic zrychlil tep a přepadlo ho podivné tušení. Na obrazovce počítače se objevila fotka roztomilé hnědovlasé slečny a jemu se šíleně rozbušilo srdce a žaludek měl jako z olova. „ Nesnáší gorily a má ráda Themu 11.“ Přečetl z informací pod její fotkou chraplavě. Sakra, to je ta Pravá, řeklo mu jeho nitro. „Vypravím se za ní, a jestli ještě žije, zachráním ji.“ Pronesl hrdinsky, lokl si dalšího půllitru Tequily a pak se skácel z barové židle, jelikož na něj alkohol konečně zapůsobil. Probral se až ráno a neochotně se sesbíral z podlahy. Hospoda zela prázdnotou. „ Ale, ale, mladý pán se nám probudil. Dobré jitro!.“ Přivítal ho hostinský, který právě vcházel a vpustil do místnosti paprsky poledního slunce. V ruce držel vědro plné nažloutlého mléka. „ Kozí mléko.“ Zazubil se na Harryho, protože se na něj tázavě podíval. „Ale není jen tak obyčejné. Moje koza je kouzelná koza a její mléko je na potenci, chceš?“ nabídl mu hostinský. Harry odmítavě zavrtěl hlavou. „ Nějak nemám chuť.“ „ Ale co to povídáš, nikdy nevíš, kdy Ho budeš potřebovat. Víš co, já ti dám trochu sebou na cestu.“ Odlil mu mléko do prázdné lahve od Tequily a podal mu ji. Harry si ji od něj s rozpaky vzal, pak se sbalil, rozloučil a nasedl na pana Draka. „A jestli se oba dva vrátíte živí, stavte se na pivo!“ mával mu hostinský puntíkovaným kapesníčkem.
Krajina pod Harrym velice rychle ubíhala. Lesy, louky, pole, vesnice, meze. „ Ale my letíme do Vysokých hor.“ Stočil Harry Drakovy otěže směrem na sever a poplácal ho po pleci. Na jejich úpatí potom seskočil a povídá: „ Pane Draku, leť si nachytat pár jelenů, dobře se nažer a prospi, divocí draci by tě asi neviděli rádi, dále půjdu sám a až se vrátím, vrátím-li se živý,“polkl „ vrátím-li se živý, zapískám ne tebe.“ Pan Drak se na něj líně podíval a na znamení souhlasu zachrčel, vznesl se a odlétl do lesa. Harry popadl svůj kufr a vydal se na horu. Plahočil se celý den, v noci na chvíli usnul a pak se zase plahočil celý den. Zmožen námahou, však poháněn touhou po veliké lásce. Nakonec ho ale přece jen přemohlo vyčerpání z toho, jak na něho neustále pražilo to připosrané slunko. Padl unaveně na skálu. „ Jau, do prdele!“ zaklel, protože si u toho narazil řiť. Ovšem to horší ho teprve čekalo. Náhle na něj totiž padl stín. „ A kurva, tak sluneční netvor nám zalezl za mráček, co? Chachacha.“ Smál se , ale ne dlouho, protože ho náhle cosi popadlo do pařátů velikých jako menší jídelní stůl. „ Do hajzlu! Divoký drak!“ rozléhalo se jeho zděšené volání po údolí, přes nějž letěli. Dorazili až na vrcholek skály ke stromy zakryté jeskyni, kde ho drak pustil na zem z takové výšky, že si zlomil ruku, když padal. Potom si nad něj stoupl, roztáhl chřtán a vychrlil spoustu ohně, takže Harrymu doslova hořely tváře. Vycenil zubiska a chystal se ho zahryznout. „ Ne Salamandro!“ vykřikl někdo a Harry na okamžik spatřil postavu dívky. „ Evelyn.“ Zašeptal a omdlel.
Probral se až na kožešinami měkce vystlaném loži v jeskyni. Ruku měl obvázanou a zafixovanou 2 klacky. Vedle něj seděla Evelyn a navlhčeným kusem látky mu otírala tváře.
„ Co tě to napadlo, chodit do Vyskokých hor, ty blázne pitomý!“ spustila, když na ni otevřel své roztomile krásné zelené oči, které měl po matce. Harry se na ni zazubil: „ Přišel jsem za tebou, Evelyn, protože tě miluji.“ a tvářil se u toho tak zamilovaně, že vypadal jako mentálně postižený orangutan. „ Cože? Cos to hulil, chlape?“ odhodila Evelyn kapesník, kterým ho otírala. Harry zmateně zamrkal, zasažen odmítavostí své VyVolené. „ Copak ty nevěříš na pravou lásku?“ Evelyn se sklonila k zemi pro hadr a zahuhlala. „ Myslím si, že existuje.“ Pak se však narovnala a oči jí zaplanuly. „ Ale já na ni mrdám, protože mě všichni chlapi nasrali! Chovají se jako baby a jediný skutečný rytíř jsem tady já!.“ Do jeskyně náhle vešel drak, který předtím málem sežral Harryho. Zařval a chystal se vychrlit oheň. „ Chceš nám připálit prdele nebo co? „ vyjela po něm Evelyn. „Lehni si do kouta a neotravuj!“ přikázala mu a drak ji bezodporu uposlechl, stáhl ocas a položil se do rohu jeskyně. „ To je Salamandra.“ Představila ji Evelyn. „ Ochočila jsem si ji, když jsem se tu v tom vyhnanství nudila.“ Harry otevřel ústa a nebyl schopen slova. Evelyn byla drobná, hodně drobná dívka, ale ta síla, co v ní byla, s tou by mohla klidně…Oči mu zabloudily do opačného koutu jeskyně a tam spatřil to, co již očekával. Kovářské náčiní a sbírku dokonale tvarovaných mečů. „ Tys dělala ty?“ zavýskl obdivně. Evelyn odsekla:„Ne, vole, ty dělala moje teta.“ Ale pak se pobaveně ušklíbla. „ Tak co s tebou, chlape? Nepotřebuju, aby ses mi tu motal pod nohama, takže až ti bude lépe, přeneseme tě se Salamandrou zpátky do údolí, yes?“ „ Ne, počkej, dej mi šanci a nauč mě být rytířem! Třeba ve mě něco je.“ Navrhl zoufale při pomyšlení, že by tak brzy měl opustit ženu svého srdce. „ Jo jasně a máš čím zaplatit? Já nikomu nedávám nic jenom tak. To si, ty vole, kup 2 plus jeden zdarma jogurt v Kauflandu.“ Harry smutně sklopil oči. „ Už nemám prachy.“ Evelyn se na něj však pozorně zadívala a pak zamyšleně povídá: „ Myslím, že by to šlo vyřešit. Dlouho jsem neměla sex a ty jsi kunďák jako prase.“ Zařivě se na něj usmála a Harry němě přikývl. „ Ale budu potřebovat svůj kufr, mám v něm čisté spoďáry.“ Evelyn se ironicky zatlemila. „ Oukej, já se ti pro něj zastavím, zapomněl sis ho v údolí.“

Nějakou chvíli pak trvalo, než se mu zahojila ruka, a tak nebyl ničeho schopen. Celé dny se jenom válel a jedl a večer, když se Evelyn vracela ze svých obvyklých toulek, se s ní koukal na hvězdy a dlouho do noci si povídal. 40 dní a 40 nocí. „ Myslím, že jsme se poznali už dosti důvěrně.“ Řekla mu jednou, když si sundával obvaz a pomalu si procvičoval ruku. Přistoupila k němu zezadu a začala ho líbat na krk. Harry se zarazil a oči mu málem vyjely z důlků, když mu sundala kalhoty a začala mu a on pak ji a pak si spolu pořádně. Byl po tom aktu snad ještě více zamilovaný než obvykle a chtěl jí pak je tak hladit po zádech. Ale Evelyn se však zničehonic zvedla a hodila mu triko do tváře. „ Obleč se a já ti ukážu, jak se zachází s mečem, vole.“ Na krku mezi holými ňadry se jí houpal stříbrný medailonek, kterého si předtím ve víru událostí nevšiml, neboť měl plnou pusu a ruce práce. „ Co to je?“ popadl ho do ruky a otevřel. Byla v něm fotografie blonďatého emaře s přihlouplým úsměvem. Evelyn zavrčela. „ Do toho ti nic není!“ vyškubla mu ho nasraně. Pak si na sebe natáhla minišaty s maxi výstřihem. „ A hejbni prdelí, čekám na tebe venku.“

Dny plynuly jeden za druhým stále stejně. Ráno Evelyn odcházela pro nějaké jídlo, které pak Harry uvařil, umyl všechno nádobí, potom si na chvíli oddechl, potom měli sex, potom musel zametat jeskyni a potom se pokoušel být rytířem, máchal s mečem, učil se latinsky a tak. A večer mu ho Evelyn za odměnu. Harry byl strašně moc rád, že u sebe má to kozí mléko. Ne, že by neměl pořád chuť, ale jeho výcvik byl přece jenom energeticky krapet náročný. Ovšem mléko bylo opravdu hodně kouzelné. Častokrát se Harry v noci probouzel a pociťoval tvrdou touhu. Neodvažoval se však vedle spící Evelyn ani pohnout, protože to byla ona, kdo vždycky určoval kdy a kde. Ale ten den se prostě nedokázal ovládnout, protože bylo opravdu horko a ona vedle něj byla nahá. Přitiskl se k ní zezadu a rozespalá Evelyn zavrněla. „ To je od tebe hezké, pane rytíři.“ Převalil ji na záda a vzal si všechno, na co měl chuť.

„ Pamatuj si, že bojovníkem se nestaneš proto, že chceš, ale proto, že se ti to tak děje. Ty okolnosti k tobě jednoho dne přijdou samy a ty budeš muset projevit svou odvahu. Je jedno, jestli tě zrovna opustí tvá partnerka, vyhodí tě z práce nebo tě napadne divoký drak. Ty vždycky musíš stát s hlavou hrdě vztyčenou a nesmíš dát najevo strach ani bolest a zároveň se za ně nesmíš stydět. Když ti po tváři tečou ty slzy, tak je sakra nechej stékat, ale nikoho neotravuj tím, že zrovna bulíš a přestaň si za to nadávat. Ubohý není ten, kdo se nebojí projevit svůj smutek, ubohý je ten, kdo si nechce přiznat, že je jen člověk.“ Promouvala k němu každou noc před usnutím. Ten den se ale po svých slovech zvedla a odešla ven. Harry chvíli jen tak ležel a přemítal, ale když se jeho láska dlouho nevracela, vydal se za ní. Našel ji, jak sedí nad malým výběžkem u propasti a tiše pláče. „ To mi teďka ukazuješ, jak se správně brečí v praxi?“ pokusil se o ironii a položil ji ruku na rameno. Evelyn se na něj zadívala. „ Jsi hodný, ale já miluju někoho jiného.“ Otevřela přívěšek a zadívala se na přitroublého emana. Harry zavrčel. „ Co na něm vidíš, oplácí ti snad stejnou mincí?“ Zamrkala. „ Ne, to ne.“ „ Tak se na něho vyser.“ Vstal a odešel.

Uměl už zacházet s mečem, střílet z luku, číst stopy, naslouchat hlasu matky, otce, babičky i dědečka přírody, hlasu své intuice a mluvil plynule latinsky. „ Ale ještě jsi se nekoupal v jezeře poznání, hochu.“ Prohlásila jednou Evelyn. „ Potom už ale budeš konečně pravý bojovník, takže bys mi mohl pomoct s jednou záležitostí. Předpokládám, že znáš Kopretinku?“ „ Jak by ne! To je ta hysterická přísavka! Ta kraksna, co tě uvrhla do vyhnanství!“ reagoval okamžitě Harry. Evelyn cynicky poodhrnula horní pysk. „Jo, to je ona. Chci, abys mi pomohl vysvobodit království a moje kamarádky ze spárů té bestie jednou provždy.“ Potom mu zavázala oči šátkem a chytila jej za ruku. „ Pojď za mnou a ničeho se neboj.“ Šli docela dlouho, ale náhle se zastavili a Evelyn z Harryho pomalu začala svlékat oblečení. Byl příjemně vzrušený a tlemil se jako kocourek. Jenomže úsměv mu velice brzy zmrzl na rtech, protože jej najednou hodila do studené vody. Prskal a syčel a zalykal se, jak kolem sebe máchal rukama a cákal. „ To nebyl žádná zkouška, že ne?“ Evelyn se jenom smála. „ Ne tak trochu jsem si z tebe vystřelila, kámo. I bojovník musí umět mít smysl pro humor, jinak by v tomhle světě zdechl nudou.“ „ Jenže ty nejsi ta, které se někdo směje a nemusíš se smáčet v ledové vodě!“ sundal si vztekle šátek z hlavy. „ Ale, ale pan MUŽ se nám urazil, že jsem ho zesměšnila! Když si všechno budeš brát moc osobně, budeš do smrti nasraný a ubohý chudáček, proti kterému se spiknul svět. Ani trochu tě v té tvojí makové hlavičce nenapadlo, že by ses taky konečně jednou provždy mohl sám sobě zasmát a že by pro tebe potom bylo jednodušší přijmout svoje omyly? Radši se pousměj, že jsi se choval jako naivní důvěřivý hlupáček a příště to nedělej. Než abys spílal mě i sobě a tomu krutému osudu, co si s tebou jen cynicky hraje. Hraj si, kurva, ty s ním, jinak se příště budeš topit, ne v jezeře, ale ve vlastním hajzlu.“ Harry se sice ještě chvíli tvářil značně nabubřele, ale potom mu v hlavě zapadlo to správné ozubené kolečko a on už se zase tlemil jako kocourek. „ A můžu si vystřelit já z tebe?“ „ No můžeš to zkusit, ale upozorňuju tě, že jednou se mě pokusil sbalit kluk, jehož ego bylo větší než jeho prdel i s hajzlem a jeho vtipy byly tak zajímavé asi jako ten hajzlpapír. Neustále se chvástal tím, co dokázal a mluvil pořád o sobě a urážel se kdykoli jsem řekla nějaký, vůbec ne na něj mířený, dvojsmysl. Pak se snažil urazit on mě, ale ještě ten den se za svou nepokoru koupal v záchodové míse. A nad mou fotkou si může slintat třeba do smrti, já nad jeho ksichtem křivím ret odporem. Takže si dvakrát rozmysli, čím se mě pokusíš dostat.“ Vycenila zuby jako zlá šelmička, ale potom se taky svlékla a skočila k němu do vody. Pak mu a on ji a pak spolu. „ Tohle byl náš poslední sex.“ Řekla posléze. „ Ne nebyl!“ zašeptal a chtěl ji zezadu, ale náhle se zarazil. „ Ty máš na prdeli jizvu ve tvaru blesku!“ „ Jasně od jakživa, proč, nevzrušuje tě to?“ zeptala se. Harry se k ní však otočil zadkem. „ Naopak, podívej se, já mám jizvu ve tvaru hromu.“ Evelyn si rukou zakryla ústa.„ To není možné, jednou jsem potkala skutečně kouzelnou kartářku a ta mi řekla, že můj budoucí manžel…“ Harry ji ale přerušil tím, že se k ní sklonil a pak ji políbil a ona se nechala zase. „Čičinko, princezničko.“říkal jí přitom do ucha. „ Dostal jsem tě!“ Od té doby spolu chodili a byli spolu až do smrti i po smrti.

„ A ten přívěšek už nepotřebuješ! Strhl jí pak v jeskyni medailonek z krku a odešel ho vyhodit do nedaleké latríny. Potom se sbalili, nasedli na svoje draky a vypravili se do království. Dorazili až za soumraku k hospodě U TŘÍ KVĚTINEK. Lokál byl naplněn lidmi a příjemně vonícím mlžným kouřem vznášejícím se těsně u podlahy. „ To, aby to tu tak nerychnilo, když tu skoro všichni hulí. Lidi sem pak rádi chodí, protože v jiných hospodách je nedýchatelno.“ Přitočil se k nim hostinský, který právě roznášel džbery s vínem. „Hmm, dobrej nápad, budu na to myslet, pokud si někdy otevřu pajzl, protože celková úroveň gastronomických zařízení v naší zemi je dost na hovno.“ Zasmál se na něho Harry a pak si poručil dva korbely piva. „ Podívej, kdo tu je se mnou! Vysvobodil jsem, teda vlastně ona vysvobodila…“ „Evelyn!“ přerušil ho hospodský a jednou rukou objal svou starou známou. „ Jak se pořád máš? My jsme si tu už mysleli, že jsi na onom světě a říkali jsme si, že když tě budeme chtít navštívit, měli bychom asi zajít na hřbitov!“ Evelyn se rozesmála. „ Pořád stejný vtipálek, co?“ Potom se usadili k jednomu z přecpaných stolů a Evelyn se právě chtěla napít, když ji někdo popadl za ruku. „ Čau vole, co tu děláš?“ oslovil ji blonďatý emař. Kolem sebe měl spoustu knih a sešitů a vypadalo to, že se snaží se učit. Nervózně klepal nohou, tvářil se značně vyjeveně a vlasy měl dost rozcuchané z toho, jak si do nich neustále vjížděl rukama. „ Sííte!“ usmála se na něj zářivě Evelyn a Harry vedle ní zavrčel, protože uzřel, že ten týpek je onen emař z jejího přívěšku. „ Nežárli, magore, je to můj kámoš.“ Dupla mu na nohu. „ Hele, já jsem fakt nechtěl, aby tě poslali do vyhnanství, ale nemohl jsem nic dělat!“ spustil Síít. „ Ta fůrie mě úplně ovládá, nenechá mě se ani vklidu učit na zkoušky, musel jsem před ní zdrhnout sem do hospody.“ Vykládal jí s vyvalenýma očima. Harry rychle zhodnotil situaci a objednal zelenou. „ Tady máš, kámo, kopni to do sebe, ať se uklidníš, my ti pomůžeme se jí zbavit. Poslechni si náš plán…“

„ Přijal jsem nového zahradníka, drahá.“ Prohodil ráno u královského stolu Síít. „ Podívej, to je on, co stojí mezi lokajema v rohu.“ Kopretinka se se zájmem zadívala na Harryho. „ Teda hezké! Tak toho okamžitě bereme, ať mi jde ostříhat nějaké růže a donese mi je do pokoje.“ Harry byl vyveden do zahrady, kde na něho čekala Evelyn ukrytá mezi růžema. „ To bylo jasné, že tě přijme, vždycky to tak dělá. Na pozici zahradníka bere jedině samé fešáky a dává si je pak i s květinami poslat do pokoje, je pěkně zvrhlá. Dlouho se tam nezdržuj a popadni ten klíč od cely.“ Harry ustřihl tu nejhezčí růži a vyrazil do Kopretininých komnat. Ta tam na něj již čekala polosvlečená na svém královském loži s nebesy. „ Dej tu kytku na stůl a pojď sem ke mně, borečku.“ Přikázala mu a mrkla na něj. Harry postavil květinu do vázy a dal si přitom záležet, aby neviděla, jak si přitom bere klíč, který visel na stěně. Pomalu si začal svlékat košili, když náhle do pokoje vrazil Síít. „ Ty falešnice jedna!“ zvolal a v patách mu byly stráže. „ Já ti sem věrný po celou dobu a ty mě mezitím podvádíš se zahradníkama. To je konec, lásko!“ hodil jí k nohám nové kopačky. „ A toho chlapa se hned chopte a odveďte ho do vězení.“ Harry se na Sííta ušklíbl, když ho strážníci odváděli v poutech. Kopretinka se mezitím hystericky rozeřvala. „ Odpusť mi, odpusť mi, králíčku plyšáčku! Já to bez tebe nepřežiju! Nevím ani, jak se zavazuje tkanička!“ Síít nad ní však jen neústupně stál a čekal než se obuje.

„Tady shniješ, ty špíno!“ strčil Harryho do zad bachař a zamkl dveře mříže. Potom se usadil ke svému umolousanému stolečku a začal si vykládat žolíka. Náhle se však ozvala hlásná trouba. „ Polední pauza! K obědu podáváme buchtičky se šódo!“. „ Kura, dneska to je ňák brzo.“ Podrbal se strážný na hlavě. „ Ale, co!“ mávl rukou. „ Buchtičky já rád! Ne že tu něco vyvedeš, smrade!“ otočil se výhružně na Harryho a pomalým krokem se odšoural ze sklepení. Harry mezitím vytáhl klíč a otevřel si. Věděl, že se musí vydat chodbou, která vede doprava.
Našel tam v cele asi pěti holek, které si znuděně vyšívaly. „ A nám dneska dají zase maximálně sójovou kaši.“mračila se jedna tmavovláska. „ Ne, dneska se, slečny, nabaštíte obzvlášť dobře, protože jsem vás přišel vysvobodit!“ spustil Harry a odemkl jim. „ Náš princ, náš zachránce!“ zvolaly dívky a rozverně vyšly z otevřené cely. „ Ale kterou z nás si teďka vybereš za ženu?“ zamrkaly na něj. „ Žádnou, protože už chodí se mnou!“ Ozvalo se najednou. Holky se otočily a uviděly, jak k nim míří Evelyn. „ČÁÁU! Évo!“ Rozeběhly se k ní okamžitě a radostně u toho výskaly.

Další den se konala veliká svatba. To Evelyn a Harry si řekli své ano. Kopretinka se zbláznila strachem ze samoty, protože s ní už nikdo nechtěl chodit a utekla do lesa. „ No, ale teďka jsme bez panovníka, král s královnou totiž odjeli na doživotní dovolenou do země důchodců.“ Podrbali se na hlavě rádcové a strážníci. „ Nechte to na mě, pánové, já se vlády klidně ujmu a dám to do pořádku.“ Navrhl jim Síít, protože ten den zrovna splnil všechny zkoušky na krále a oni souhlasili, protože se podával zapékaný baklažán a oni už měli hlad. „ A zítra uspořádám kalbu spojenou se svatbou pro jedny kámoše, jestli vám to nebude vadit.“ Prohlásil pak. „ Objednám 20 sudů s pivem speciálně jen pro vás, budete-li chtít.“ Rádcové se chvíli tvářili na oko zamyšleně, ale pak sborovně pronesli. „ Jak vaše milost ráčí.“ Síít potom okamžitě popadl mobil a pozval Themu 11, Maroon, Arch enemy, Lady Gaga, Like she, The Pierrots a jiné kapely. A pak už se jen kalilo a kalilo. Všichni byli veselí a hraví a měli smysl pro jemné provokativní detaily. Síít například vyskočil zničehonic na stůl a začal tančit kozáka. Hostinský z hospody U TŘÍ KVĚTINEK se pak nechtěl nechat zahanbit a rozdělal takový oheň, že jim Růžička a její kunďáčci mohli předvést svojí naked mega fire show on the meadow. Harry a Evelyn po té vyvedené pařbě prožili opravdu romantickou svatební noc a nepotřebovali už k tomu žádné kouzelné mléko. Nemohli však na zámku zaclánět věčně, a proto se za týden vydali domů k Harryho rodičům. „ Ale příští měsíc zase přijeďte, pozval jsem totiž Kurta Cobaina.“ Mával jim Síít právě otevřeným novým vinylem Nirvany.
„ Náš synáček se vrátil!“ zvolali rodiče, když Harryho spatřili. „ A přivedl nám do domu překrásnou ženu!“ spráskli ruce, když viděli, jak Evelyn kuje žhavé železo. „ Ale doufám synu, že jste spolu neměli sex před svatbou.“ Vzal si ho potom otec stranou. „ Neměli, neboj se.“ Protočil Harry oči v sloup. Když se pak ale jeho otec odvrátil a pyšně se zadíval na svou novou dceru, ironicky se ušklíbl„ My jsme totiž svoji odjakživa.“