Moravskoslezský Underground-Punkový Revír

Braveheart

BRAVEHEART
punková povídka
Petr B. Výškovický

Když si všimli té party u stolu v rohu, došlo jim, že navštívit tuhle hospodu nebyl zas tak dobrý nápad, jak se jim zprvu zdálo. Šest zlověstně nablýskaných pleší nad masitými zátylky, obkrouženými límečky trik značek Thor Steinar, Umbro a Masterrace, dávalo tušit komplikace. Na nenápadný ústup bylo však pozdě, číšník už před ně stavěl tři ostravary.
Sotva smočili rty, upoutali pozornost jednoho z fašounů, sedícícho k nim čelem. Že je to pořádný flák árijského masa, bylo na něm vidět i v sedě. Jeho rty se pohnuly, ale pro hluk, tvořený spojenými silami jukeboxu, hracích automatů, televize a hlasivek asi padesáti hostů, neslyšeli, co říká. Snadno si to však domyslili, neboť v reakci na mluvčího slova se ostatních pět tupých, vrahounských ksichtů obrátilo jejich směrem.
„A je to v prdeli,“ hlesl Fosgen a stáhl si kšiltovku více do čela. V duchu si blahořečil, že si dnes nepostavil číro, jak měl původně v úmyslu.
Gladys zbledla a pod stolem nahmatala Lampovu ruku, jakoby u něj hledala ochranu. Jejich stahováky o sebe zachřestily. Lampa se na svou dívku křečovitě usmál. Prsty jeho druhé, volné ruky nervózně bubnovaly do desky stolu.
„Třeba to bude v klidu,“ vyslovil Lampa toužebné přání všech tří, „je tu hafo lidi.“ Při těch slovech se rozhlédl po místnosti a tvář se mu rozjasnila.
„He, pičo, tam sedi Švarc z našeho vchodu!“
„No a co jako?“ nechápal Fosgen.
„To je fizl, měštak,“ objasnil Lampa.
„To je jako tvuj kamoš, nebo co, pičo vole?“ podivil se Fosgen.
„Neni, ale bydli kurva ve stejnem baraku, ne, pičo! A gdysi šukal moji segru,“ vzpomněl si ještě Lampa.
„Danku?“ podivila se Gladys.
„Ne, tu starši,“ pohoršil se Lampa.
„Tak to sme zachraněni,“ ušklíbl se Fosgen. Úšklebek mu však zmrzl na rtech, poněvadž nácek, který na ně upozornil své soukmenovce, vstal a zamířil přímo k nim. Zastavil se před jejich stolem, svalnaté ruce zkřížil na prsou a přehlédl sedící trojici studeným, nepřátelským pohledem.
Svým vzhledem ze všeho nejvíce připomínal pohádkovou postavičku Shrecka.
„Panks not ded, co,“ pronesl golem, načež se zaměřil na jejich trička, nášivky a placky.
Zaujal ho zejména buton, na němž na obličej hajlujícího skina dopadala těžká okovaná bota.
Nešťastným nositelem onoho odznaku byl Lampa.
„To mam byt jako ja?“ píchl bonehead prstem do placky.
„Dejte nam pokoj!“ vyjela po něm Gladys. „My si vas tež nevšimame!“
„Drž piču, ty feťacka čubko!“ vybídl ji holohlavec a začal Lampu systematicky očesávat.
Během chvilky ho připravil o dvanáct placek a podařilo se mu utrhnout i dvě nášivky, propagující kapely N.V.Ú. a Punk Floid. Lampa se po celou dobu ani nepohnul a strnulý pohled bezmocně upíral před sebe. Jen Gladys, která ho pod stolem stále držela za ruku, cítila, jak se třese.
Fosgen vtáhl hlavu mezi ramena a snažil se vzbudit dojem, že ho právě nesmírně zajímá stojánek na pivní tácky.
Zbytek osazenstva hospody svým ostentativním nezájmem dával najevo, že jeho se incident v žádném případě netýká. Městský strážník Švarc si poručil další pivo a myslivce a vydal se zápolit s automatem na cigarety.
„Ubožaku!“ prskla Gladys po plešounovi. Ten ustal v obírání Lampy a přenesl svůj zájem na dívku. Zalíbil se mu stříbrný spínací špendlík, vetknutý do levého ušního boltce. Vzápětí Gladys vyjekla bolestí a chytila se za postižené ucho, zatímco fašoun vítězoslavně sevřel v hrsti další kořist.
„Nech ji,“ zakňoural Lampa.
„Maš nějaky problem, žide?“ otázal se Shreck a jediným škubnutím zbavil Lampovu vybledlou džínovou vestu nášivky Punk Rock.
„Holomrde pojebany!“ zasyčela Gladys, snažící se za pomoci papírového kapesníku zastavit krvácení. Neonacista jí ukázal vztyčený prostředník a odkolébal se ke svým. Jeho úlovek tam vzbudil značné veselí, zato u stolu, kde k němu přišel, klesla nálada pod bod mrazu.
„Boli to?“ opatrně se zeptal Lampa a zlehka se dotkl předloktí své slečny.
„Di do hajzlu!“ odsekla Gladys a ucukla.
Fosgen zaměřil svou pozornost na stojánek s nabídkou dortu Marlenka.
Štamgasti pokračovali ve svých důležitých rozpravách, jako by se nic nestalo. Strážce zákona Švarc si poručil utopence a vydal se na záchod vyprázdnit močový měchýř.
„Ještě pivo?“ položil svou obligátní otázku kolemjdoucí číšník.
„Ne, zaplatime,“ odvětila Gladys a vyměnila zakrvácený kapesník za čistý.
„Přijdu,“ odtušil číšník a šinul se k výčepu. Dříve než on však přišel starý známý golem. S pobaveným úsměvem mezi ně položil popelník s hromádkou popela.
„Vracim našivky,“oznámil. „Dik za pučeni.“
Krátce se zasmál.
„Jo, a pučim si eště kšiltovku.“
A už si nasazoval Fosgenovu čepici ozdobenou několika pyramidami a nápisem Malomocnost prázdnoty.
„Do piče!“ zaúpěl Fosgen a nechal ruce, které mu automaticky vyletěly vzhůru, klesnout zpátky na stůl.
„Řikal si něco, ty anarchisticka špino?“ optal se nácek.
„Ne,“ špitl Fosgen.
Tato odpověď Shrecka uspokojila a konečně se vzdálil.
Při placení jim neušlo, že nadlidé rovněž dopili svá piva a vytahují z kapes peněženky.
„Hej, ti zmrdi určo pudou za nama,“ zavěštil Fosgen, když se zvedli k odchodu. „Dělej, pičo!“ houkl na Lampu, který se rozhodl poctít svou přítomností ještě zdejší WC.
„Ja vas jebu, du domu,“ oznámila Gladys, když se s Fosgenem ocitli venku.
„Nepočkaš na Lampu?“ podivil se Fosgen.
„Čus,“ řekla místo odpovědi Gladys a zmizela za rohem, aniž si přestala u natrženého ucha přidržovat kapesník.
Jen pár vteřin poté vypadl ze dveří vyjevený Lampa.
„Už dou, zdrhame!“
Dali se do běhu.
„Kam ten spěch, holky?“ neslo se za nimi výsměšně spolu s poznámkami o židech a fetkách, ale naštěstí je nikdo nepronásledoval.
Uříceně dopadli na lavičku poblíž tramvajového ostrůvku, na němž postávalo asi deset lidí, a přerývaně oddechovali.
„Kde je Gladys?“ vyrazil ze sebe Lampa.
„Šla dom,“ řekl Fosgen.
„Jak dom?“ nechápal Lampa.
„No prostě dom, kurva,“ řekl Fosgen. “Asi si šla zalepit to ucho, ne, pičo.“
„Byla nějaka nasrana,“ uvažoval Lampa.
„Se ji diviš?“ podivil se Fosgen. „Ja mam tež po naladě. To byla moje nejlepši kšiltka.“
„Nahodou sme z toho vyšli eště dost dobře,“ přemítal Lampa a začal vypočítávat: „Čepka, nějake placky, našivky...“
„... a střibrna zicherka,“ doplnil Fosgen. „Čuraci pojebani!“
„Zkurvysyni zasrani!“ souhlasil Lampa. „Vime, jak vypadaji. Najdem si je. Dame dokupy bandu a rozbijem je!“
„Rošlapem jim hlavy!“ přitakal Fosgen.
„Jo!“ zařval Lampa. Lidé na zastávce se po nich otočili. Ale to už přijížděla tramvaj. Vstali z lavičky.
„Smrt fašizmu!“ zvolal Lampa.
„Nackove do plynu!“ přidal se Fosgen. „Panks not ded!“
S tímto bojovým pokřikem na rtech se vrhli do útrob prostředku hromadné dopravy.
Při spatření holé hlavy na sedadle za řidičem zmlkli jako na povel a způsobně si sedli.
Příštích pět zastávek jen mlčky civěli z oken na noční Ostravu.. Řeč se jim vrátila až v okamžiku, kdy skinhead vystupoval a oni si na jeho modrém Harringtonu povšimli placky SHARP.